MČR jedno patro nad peklem 2-3.7
!!! UPOZORNĚNÍ – Gayům, žehlícím hospodyňkách a ostatním černobílooranžovým papalášům můžou následující řádky způsobit střevní potíže!
Původně zamýšlený chichi chacha omáčkový úvod o největším závodě roku tentokrát vynechám a vlítnu na merit věci. Mistrovství státu je vždy svátek. Pokud teda někoho nenapadne uspořádat to v Řepích. Takový müslitel pak zaslouží cenu. Darwinovu nebo rovnou deku.
Celý víkend jsem přemýšlel a vymýšlel, co na téhle akci vlastně pochválit. Vypotil jsem stěží dvě věci. 1. Počasí – vyšlo až moc, horko takový, že čecháčci přestali nosit ponožky v sandálech a Rath byl vděčnej, že je v chládku. 2. Louka na kemp – pěkný místo. Tím končíme. Těch blbých, do očí bijících, do koulí kopajících věcí bylo nespočet. 1. Příjezd na kemp – bez jasných souřadnic či adresy v propozicích, protože né každej žije v Praze ( zaplaťsatan, tam bych nechtěl ani umřít ), ale to nevadí. Bloudění mezi úzkými uličkami zbožňuju. Po cestě vzhůru jeden velkej taxisův příkop, ale opět neva, za adrenalin jsem vyplázl dvě čenta. 3. Voda – ta byla v rámci poplatku za kemp a vydržela celej den!!! pak jaxi došla a nebyla. Nechápu. 4. Dárky a ceny pro jezdce – každý dostal prímový, hodnotný dárek, takže kdo nesbíral v Albertu body, nemusel smutnět. Stejný trapas, jako když baču přistihne při sexu s ovcí koza. Přitom ti „blbci“ v Pardubicích dali bidon a v Benátkách osušku s logem závodů. Ke trofejím za umístění mezi osmicí nejlepších na MČR měli dávat lupu, protože i na krajských přeborech dávají za osmý místo větší poháry než u nás na republice. Ostuda. 5. Trička z Mistrovství republiky – nějak nebyly. 6. Hymna – puštěná z repráku unplugged a já jen čekal, kdy tam skočí z jůtúbka reklama. Čili další palec s ukazovákem do tvaru L přitisknutý na čelo. 7. Bufet večer – zavřeno. 8. Odpolední sobotní trénink jezdců – nepovolen. 9. Muzika – DJ sloužící vojnu u růžových baretů už je to menší zlo. 10. Komentátor – příště netřeba 18x říkat, jaká je Bočan legendární legenda, obecenstvo pochopí napoprvé.
Atakdále, atakdále. Za mě propádák jako svině a fakáč dolů, ale to nepíšu proto, abych hejtoval, ale proto, aby toto posloužilo jako svěží, letní projímadlo a dopomohlo vytáhnout pořadatelům hlavu z rekta a propříště (prosím ať už žádný příště není) se chytnout za nos (vím, že se akorát naserou, husičky).
Za glorifikací v bikrosových análech vyjelo reprezentovat nejtvrdší jádro bikrosového klubíku, celých 15 tyrkysovek.
Mistrovství ČR jednotlivci
První blecha tropící neplechu byl Vilda. Dost nadějný jízdy 2-2-2 pocejchoval dvojkou v semi, extáze, gigant, fantastic. Takový flashback do puberty. Nejdůležitější jízda roku už tak swag nebyla. Důvodem podle jezdcových slov bylo „už se mi nechtělo šlapat“. Takže jebat, tedy pardon, chtěl jsem říct „výše uvedenému navzdory“ ve všem hledat něco pozitivního. No. 6 pro něj.
Lostomiloušký chlapec Josef splnil přesně to, co dostal od mentorujícího tatínka befelem. Manuál na prvním a skákat první za točkou. Plán splnil, ale nepřekročil. Motos fajn práce, čtvrtko mu sjela noha při maximálním soustředění a hypnotizování semaforu a prodírání byla svízel. Při pohledu na tatínka by pro něj bylo míň bolestivý vyšetření hemeroidů od malomocného, kterému by po zákroku zbylo jen osm prstů. 21 pozička.
Před závodem Jitka omylem vylila na Lukese odstaňovač skvrn a dlouho jej nemohla najít. Nakonec se povedlo a von stál na rampě v B8. Při počtu 35 jezdců jasný cíl a to postup do čtvrtfinále. Uspěl, ale v něm už ne. Na večeři tak od maminky čočka zapíjená sodou, aby příště zabral urputněji. Skončil na 31 místě.
V devítkách Kája svým způsobem neúspěšně navázal na horor v Přerově a v motos předvedl to, co odborná bikrosová terminologie definuje jako promrdaný potenciál. Čtvrtko lokýtkovaná s řepákem a Vysočinou v první točně, kterou ustál a poskočil do semi. Tam už co jezdec, to kat, sedmý flek a celkově pak čtrnáctý.
Jetelný počet v kategorii měla i Áďa a po jízdách 8-6-6 ji přišlo navštívit štěstí. Pak se ale otočilo na patě a odešlo. Nevím, proč to nešlo, minimálně na čtvrtfinále měla, takhle se jí na flek vetřela rivalka z Brna. Už je to snad prokletí, že pokaždý padne Černý Petr právě na ni. 33 pozice rozhodně není úplně využití jejich schopností. Věřím, že po prázdninách to zlomí.
Obhajovatel loňskýho tajtlu v Cruiser mini Hufík mini ukázal, že není bouchač jen v civilu – pije Capri sun bez brčka a do Lidlu vchází zásadně jen východem – ale taky na jednostopáku. Už v kvaldách utekl soupeřům rychleji než pedofilní kněz před mravnostní policií a medaili mu mohli hvízdnout na krčisko už před finále. Jasná diktovačka a obhajoba. Gut Gut Super Gut.
Úvodní vystřílený kolty s navlhlým prachem načínal Lukáš. Z pětice zúčastněných postoupil do finále a cejtil kov. Finále se zaťatou protézou přes obstřiky a analgetika ovšem full gas. 2x to zkoušel na trojku a neuspěl. Ale my řvali jak krávy, co vám budu povídat. Proto nechávám zvítězit zábavu nad výsledkem. Zasloužilá 4 z republiky.
Muži, u nichž není pohled do zrcadla projevem ješitnosti, ale odvahy jsme měli hnedle dva kusany. Peťu a NeradoVálku. Nelítostný počet 32 semlel Peťu. Nejlíp zajel 6, ale na tomhle podniku se není čemu divit. Radomír pak najistotu do finálka, kde to začlo. Rob v čele, Žeravec za ním a jak vidno, titul chtěl mocinky, až ho tlačil a tlačil, až legendário hapal. Za mě to udělal Martin jak nejlíp mohl. Tím se dali na Highway to hell a Rades kudlil vstříc Stairway to heaven. Napínavá jízda, topový finále.
I v další hordě jsme měli zástupce a sice Martina Ducháčka. Já mu radši neradil, jak to má jezdit, aby mě neřekl, kam mám jít. Čtvrtko mu pláchlo asi o tři pozice. Vyjel 37 místo.
Čtrnáctky nás zajímaly hodně, vždyť v nich točili 4 borcové z naší legie. Šimon,Matěj J, Vojta, Matěj Ž. Prvně jmenovaný prvně na MČR, takže moc díru do pole neudělal. Ostatní obstojný motos a semifinále samozřejmostí. Vojta jel sám, naneštěstí vycvakl po startu a dál bohužel ne a chudák Antonda musel několikrát bolestivě udeřit hlavou o zábradlí aby věděl, že se mu to nezdá. Matějové jeli spolu a dojeli za sebou 7 a 8, výsledky tedy Matěj J 14, Vojta 15, Žvajda 16, Šíma 24.
B16 byla nádhera. Ten kluk si to zkrátka zasloužil. Píšu o Klemenťákovi. Ale popořadě. Ve finále samozřejmě i Marťas, na kterým šla vidět krapet únava po větší porci jízd. Kuba zvířecí odpal a one man show až do cíle pro titul, kterým mu přálo 95% tribuny, tedy moraváci. Druhý jak jinak MORAVÁK Adam Q, Hufík si to došněroval šestý.
Zástup hekajících fanynek toužících, aby jim sporťák Matěj zrevidoval bobra pištělo při jízdách sedmnáctplus. Při motos 3-6-3 zasouvaly tyto třináctky ruku hlouběji do klína a pokoušely se o ně mrákoty. Final sjížděl zezadu, nevzdal a ještě na poslední rovce holaj duša, což se mu vyplatilo a natahující se na čáře uzmul 4 místo.
Trenér zkoušel taky štígro na šestnáctkách (kolech) a po jízdách se jevil jako potencionální kandidát na bedýnku.Ve finále byli lepší nutno uznat, ale to koučovi těžko vadilo, když už jeden pásek získal. Zabojoval i tak, bral šestý místečko.
Výsledky
Vilda 6 (21)
Pepa 21 (33)
Lukes 31 (35)
Kája 14 (33)
Adélka 33 (38)
Martin 1 (10)
Lukáš 4 (5)
Radomír 1, Petr 26 (32)
Martin Ch. 37 (39)
Matěj J 14, Vojta 15, Matěj Ž 16, Šimon 24 (24)
Martin 6 (16)
Matěj 4 (12)
Rades 6 (13)
MČR týmů (76)
Tým A – Huf, Huf, Trojek, Trojek – 26 místo.
Tým B – Lukáš st, Adélka, Pepa, Martin Ch. – 66 místo.
Tým C – Peťa, Lukes ml, Šimon – 74 místo.